Přátelství je podle on-line Sociologické encyklopedie Sociologického ústavu AV ČR reciproční vztah spojující dvě anebo více osob na základě vzájemných sympatií, které nemají sexuální charakter. Jedná se o mezilidský vztah vyznačující se vzájemnou náklonností a porozuměním. Lidé v přátelském vztahu se vůči svým protějškům chovají ohleduplně a chtějí pro své přátele to nejlepší. Důležitá je také vzájemná upřímnost, důvěra a schopnost empatie; přátelé se svým protějškům mohou svěřit se svými pocity a názory bez strachu, že by za ně byli odsuzováni. V přátelství je také běžná vzájemná nezištná pomoc a touha trávit se svým protějškem co nejvíce času.
Přátelství je téměř ve všech charakteristikách shodné s láskou. Na rozdíl od lásky ale přátelé nejsou fyzicky (sexuálně) přitahováni svými protějšky. Pokud při krátkodobém odloučení zamilovaný člověk trpí pocity samoty a prázdnoty, jedná se spíše o nezdravou formu závislosti než lásku. Pokud se jedná o lásku bez sexuálních prvků, nazývá se tento vztah platonická láska, tedy silný citový vztah, ve kterém ani jeden z partnerů netouží po sexuálním styku.
Forma přátelství, kdy člověk cítí ke svému protějšku hluboký obdiv, trvale na něj myslí a při odloučení trpí pocity prázdnoty, se nazývá narcistický obdiv. Tento cit může být, stejně jako každý cit, pouze jednostranný.
Opakem přátelství je nepřátelství, kdy chce člověk v nepřátelském vztahu pro svého nepřítele to nejhorší. Podobně je tomu u falešného přátelství, kdy se jeden nebo více domnělých přátel za přátele pouze vydává nebo se tak tváří, ale (a to zvláště, když jde do tuhého) se jako přítel nechová. Druhého to obvykle psychicky zraní.
Z hlediska hlubinné psychologie je přátelství definováno například teorií sociální směny.
Charakteristiky přátelství se v průběhu ontogeneze (vývoje člověka) mění.
