Hudební nástroj je zařízení (nástroj) k vydávání tónů a zvuků používaných v hudbě. Každá kultura má své hudební nástroje, které k ní patří, často i jako výtvarné unikáty (varhany Johanna Gottfrieda Silbermanna, housle Antonia Stradivaria apod.) i jako doplněk rituálů a tanců (nástroje přírodních národů). Téměř vše, co vydává zvuk, může být použito jako hudební nástroj.
Nástroje lze třídit podle různých hledisek, např. podle:
principu vytváření zvuku
materiálu, ze kterého jsou vyrobeny
způsobu hryJedním ze způsobů klasifikace hudebních nástrojů je Hornbostelova a Sachsova systematika hudebních nástrojů. Tato systematika byla navržena zejména pro folkloristické potřeby a zahrnuje tak i skupiny nástrojů, které již nejsou běžně používány nebo které nejsou vlastní euroamerické kultuře. Současná forma původně evropské systematizace nástrojů vychází z dělení do základních pěti skupin podle principu vytváření zvuku nástrojů:
Samozvučné - idiofony
U samozvučných nástrojů vzniká tón chvěním celého nástroje nebo jeho jednotlivých součástí. Patří mezi ně nejrůznější typy zvonů, gong, xylofon, vibrafon, triangl, kastaněty, kabasa, vozembouch apod.
Blanozvučné - membranofony
U blanozvučných nástrojů se tóny tvoří rozechvěním blány (vyrobené nejčastěji ze zvířecí kůže nebo z plastů). Takovými jsou nejrůznější typy bubnů a bubínků, tympány, tamburína, darbuka, tabla atd.
