Řeka je přirozený vodní tok. Ve srovnání s potokem má obvykle větší průtok, délku nebo rozlohu povodí.
Průběh řeky
Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí:
horní tok, s převahou eroze, charakteristické je říční údolí ve tvaru „V“ s minimem usazenin
střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentace, říční údolí je plošší a s již významným podílem usazenin. Koryto toku má tvar písmena „U“.
dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci vznikají rozsáhlé říční nivy.
Související pojmy
Kromě řek tekoucích stále rozeznáváme i řeky tekoucí jen občas. Menší vodní toky se nazývají bystřina, potok a říčka. Řeka, která je alespoň 500 km dlouhá a jejíž povodí má rozlohu přinejmenším 100 000 km², se označuje jako veletok.
Část toku řeky může vést i podzemím. Místo, kde vodní tok mizí pod povrchem země (což se často stává v krasových oblastech s rozsáhlým výskytem jeskyní), se nazývá ponor, místo opětovného vynoření vyvěračka a podzemní části řeky se říká punkva.
