Prosinec je podle gregoriánského kalendáře dvanáctý a poslední měsíc v roce. Má 31 dní. Jeho český název se odvozuje od praslovanského slovesa prosinoti, který znamená prosvítat či probleskovat. Slunce v tento měsíc často jen prosvítá mezi mraky. Lidová etymologie odvozuje název od slova prase, neboť v prosinci se konaly zabíjačky. Jindy poukazuje na slovo prosit s odkazem na vánoční koledování. V prosinci se také více jedla kaše z prosa. Jsou to však nepodložené výklady založené na podobnosti slov. V 16.–18. století Češi prosinec nazývali někdy jako vlčenec, patrně s odkazem na množstvím vlků, kteří se v zimním období spojovali do smeček a více útočili. Latinsky se měsíc nazývá december od latinského decem (tj. deset), neboť do roku 153 př. n. l. byl prosinec v římském kalendáři desátým měsícem v roce. Tento název přešel i do velké části evropských jazyků.
Prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září. Podle židovského kalendáře připadá prosinec obvykle na měsíce kislev a tevet.
Astrologicky je Slunce asi první polovinu prosince ve znamení Hadonoše a zbytek měsíce ve znamení Střelce. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha.
Okolo 21. prosince nastává slunovrat, na severní polokouli začíná astronomická zima a je nejkratší den v roce. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, má tento den 8 hodin a 4 minuty. Slunce vychází přibližně v 7.56 a zapadá v 16.00 hodin středoevropského času. Od této doby se pak délka dne až do dalšího slunovratu (okolo 21. června) prodlužuje. Na jižní polokouli vše probíhá opačně: den je nejdelší v roce a nastává léto. Během prosince nastávají některé meteorické roje, jako například Geminidy nebo Ursidy.
Podle meteorologických měření v pražském Klementinu byla od 18. století nejvyšší prosincová teplota zaznamenána 31. prosince 2022 (17,7 °C) a nejnižší 26. prosince 1853 (-24,8 °C). Průměrné prosincové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 0,9 do 2,8 °C. Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 5. prosince 1961 ve Fryčovicích na Frýdeckomístecku (19,8 °C) a nejnižší 21. prosince 1927 v Krásně nad Bečvou (-34 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 1. prosince 1935 v Březníku na Šumavě (107,4 mm).Teplotní průměr v prosincových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
V České republice připadají na 24.–26. prosince tři po sobě jdoucí státní svátky: Štědrý den, 1. svátek vánoční (Slavnost Narození Páně) a 2. svátek vánoční (Svátek svatého Štěpána).
Mezi mezi 27. listopadem a 3. prosincem nastává první neděle adventní. Podle normy ISO 8601 se poslední týden počítá ke starému roku, pokud je čtvrtek ještě prosincový den.
Podle prosince jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. Z ruského názvu prosince декабрь (děkabr) je odvozen název děkabristé. Říkali si tak důstojníci petrohradských pluků, kteří se 14. prosince 1825 juliánského kalendáře pokusili o převrat v Rusku. Prosincová ústava z 21. prosince 1867 změnila Rakouské císařství na reálnou unii Rakousko-Uhersko. Mezi 10. a 17. prosincem 1920 proběhla v Československu Prosincová generální stávka, která byla reakcí na spor dvou frakcí v Československé sociálně demokratické straně dělnické. Bylo vyhlášeno stanné právo, zatčeno 3 000 demonstrantů a zastřeleno 14 dělníků. Když 14. prosince 1935 abdikoval československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, spojilo se 6 politických stran v tzv. Prosincový blok, který do nadcházející prezidentské volby jmenoval společného kandidáta Bohumila Němce proti Edvardu Benešovi.
