Lov v biologii a etologii je chování predátora. Lovem živočich usmrcením jiného živočicha získává potravu k zachování vlastního života. (Přežití jednoho živého organismu je závislé na usmrcení jiného živého organismu.) Lovený živočich je označován jako kořist.
Lov a člověk
V lidské praxi je lov (v myslivosti také hon či honba) činností, při které je pronásledováno zvíře za účelem:
jeho odchytu
jeho zabití pro získání jídla
jeho zabití pro následný prodej jeho produktů nebo artefaktů z něj
jeho zabití z jiných důvodů:
regulace stavu zvěře
sportovní lov
rekreační lovU sportovních nebo rekreačních lovů se může objevovat fenomén sabotáže lovů, kdy jednotliví „sabotéři“ zvířata záměrně plaší a ženou od lovců.V moderní době bývá lov pro trofeje často zakazován. Ovšem úplný zákaz trojfejního lovení zvířat snižuje biodiverzitu.
Lov a zákony
V současnosti tento termín označuje legální lov zvěře, který je v souladu se zákony, v opačném případě jde o pytláctví. Lovená zvířata se označují podle výčtu v Zákoně o myslivosti jako zvěř.
Historie lidského lovu
Lov v pravěku
Počátky lovu lze hledat v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal pro člověka hlavní druh obživy. Vedle lovu zvěře se paralelně rozvíjel lov ryb - rybolov a lov drobných ptáků - čižba. Pochopitelně pro pravěké lovce byla atraktivní hlavně velká zvířata jako mamuti, zubr, los, pratur, sob, jelen, pižmoň apod.
