Kras - online puzzle

Kras (též krasová oblast) je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové a podzemní vody (erozí a zejména korozí) v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny a minerály (vápenec či dolomit, sádrovec, halit). Voda vsakující se z povrchu do podzemí rozšiřuje původní puklinové systémy a vytváří jeskynní komplexy. Problematikou krasů se zabývá karsologie.

Krasové oblasti jsou málo zemědělsky úrodné, neboť v nich došlo k odstranění většiny zvětralitelného pláště.

Obnažená krajina krasových oblastí je náchylná podléhat chemickému zvětrávání, které je převážně dílem vody a vzdušného CO2. Z chemického hlediska dochází k reakci vzdušného oxidu uhličitého s vodou za vzniku slabé kyseliny uhličité. Slabě koncentrovaná kyselina začne postupně rozrušovat vápencový podklad, se kterým přechází do další chemické reakce, během které se uvolňuje kationt Ca2+ a hydrogenuhličitanový aniont. Chemické rozrušení horniny neustále postupuje a umožňuje tak vytváření někdy až bizarních tvarů v krajině.

Chemické reakce

H

2

O

+

C

O

2

→

H

2

C

O

3

{\displaystyle H_{2}O+CO_{2}\ \rightarrow \ H_{2}CO_{3}}

H

2

C

O

3

+

C

a

C

O

3

→

C

a

(

H

C

O

3

)

2

{\displaystyle H_{2}CO_{3}+CaCO_{3}\ \rightarrow \ Ca(HCO_{3})_{2}}

H

2

O

+

C

O

2

+

C

a

C

O

3

→

C

a

(

H

C

O

3

)

2

{\displaystyle H_{2}O+CO_{2}+CaCO_{3}\ \rightarrow \ Ca(HCO_{3})_{2}}

Hornina reaguje se směsí absorbovaného oxidu uhličitého a vody. Vzniklý hydrogenuhličitan vápenatý se rozpustí v nadbytečné vodě a proteče horninou, uvnitř jeskyní poté může probíhat zpětná reakce za vzniku krápníků z vápence.