Hora Tábor (hebrejsky הר תבור, Har Tavor, řecky Όρος Θαβώρ, Horos Thabór, dříve Ithaburum, vulgo Thabor) se nachází v oblasti Galileje, na východní hranici Jizre'elského údolí, 17 km západně od Galilejského jezera (jezera Kineret) a dosahuje výšky 575 metrů nad mořem. Židovský národní fond zde vysadil les a na vrcholu se nachází poutní kostel Proměnění Páně.
Okolí a přístup
Z geomorfologického hlediska jde o izolovanou svědeckou horu (v některých cizojazyčných zdrojích bývá označována též jako inselberg, respektive monadnock, tedy v českém překladu skalní suk), se kterou však na západní straně téměř sousedí vrch Har Dvora. Jižně od horu míjí vodní tok Nachal Tavor, který odvodňuje tento region směrem do řeky Jordán.
Pod horou Tábor vede silnice číslo 65 spojující Chaderu a Kirjat Šmonu. Prochází též přes Afulu a Golanské výšiny. Z této silnice jsou na horu dva přístupy – jednak přes obec Daburija a dále přes Šibli-Umm al-Ganam. Přístup je též přes Iksal.
Hora Tábor v Bibli
Hora Tábor je poprvé zmíněna v Bibli v knize Jozue (19,22) jako hranice mezi třemi kmeny – Zebulun, Issachar a Naftali. Dále je hora zmíněna v Knize soudců 4,6 ve vyprávění, jak prorokyně Debora přikázala izraelskému vůdci Barakovi: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů…“ a Barak pak z této hory drtivě porazil kanánské vojsko.
