Karpaty - online puzzle

Online puzzle Karpaty

Karpaty

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému. Vznikly v průběhu mladších třetihor, patří tedy k mladým evropským pohořím. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě je Vídeňská pánev a Karnuntská brána oddělují od Alp, ze severu jsou obklopeny vněkarpatskými sníženinami, na jihovýchodě, ve východním Srbsku, plynule přecházejí v Balkanidy. Vnější pásmo je tvořeno z flyšových příkrovů, centrální pásmo hlubinnými vyvřelinami a vápenci, vnitřní pak povrchovými vyvřelinami, pozůstatky třetihorního vulkanismu. Celková rozloha pohoří se uvádí na přibližně 200–210 tisíc km², celá Karpatská oblast s přilehlými pánvemi, nížinami a pahorkatinami pak 530 tisíc km². Délka karpatského oblouku počítaná od Bratislavy po Železná vrata je zhruba 1 450–1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší bod Karpat je Gerlachovský štít ve slovenských Vysokých Tatrách s výškou 2 654 m n. m. Další oblasti vysokohorského charakteru se rozkládají v rumunských Jižních Karpatech s řetězcem masivů Retezat, Parâng, Fagaraš a Bucegi, které přesahují 2 500 metrů; jinak má většina Karpat spíše ráz lesnatých středohor. Nad hranicí lesa se nachází asi 5 % rozlohy pohoří; části trvale nad sněžnou čarou ani ledovce zde nejsou.

Karpaty jsou jedním z nejvýznamnějších území divoké přírody v Evropě. Žije zde mimo jiné největší evropská populace medvěda hnědého, vlka, kamzíka a rysa, mnoho vzácných ptáků jako orel skalní či orel křiklavý a také více než třetina všech evropských druhů rostlin včetně mnoha endemitních a reliktních druhů. V Rumunsku se nachází druhá největší plocha pralesů v Evropě po Rusku, celkem 250 000 hektarů (65 %); většina z nich se nachází v Karpatech, přičemž Jižní Karpaty představují největší nefragmentovanou lesní oblast v Evropě. Nejvíce lesů tvoří podhorské bučiny a horské smrčiny. Míra odlesňování v důsledku nezákonné těžby dřeva je ovšem vysoká. Mimořádně druhově bohatá je v Karpatech náhradní vegetace luk, bělokarpatské louky v ČR drží dokonce světový rekord v absolutním počtu druhů na malé a střední ploše. V horách a jejich podhůřích vyvěrá mnoho termálních a minerálních vod, přičemž na Rumunsko připadá třetina všech těchto evropských vod.V karpatské oblasti se stýkají vlivy mnoha národů, jazyků a kultur, projevující se podobným folklórem a tradicemi; charakteristická podoba pastevecké horské krajiny i mnoha místopisných názvů je spojena především s tzv. valašskou kolonizací ve středověku a raném novověku. Kromě přírodního bohatství se zde nachází i mnoho památek kulturních: na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány původní bukové lesy Karpat, ale též lidové dřevěné chrámy polských, ukrajinských, rumunských a slovenských vesnic, opevněné vesnice Sedmihradska, pravoslavné kláštery v bývalé Rumunské Moldávii nebo unikátní jeskyně Slovenského ráje a krasu.