Görlitz - online puzzle

Online puzzle Görlitz

Görlitz

Görlitz (výslovnost: [ˈɡœʁlɪt͡s]; , česky Zhořelec, hornolužickosrbsky Zhorjelc, polsky Zgorzelec, latinsky Gorlicium) je velké okresní město v saské části historického území Horní Lužice a zároveň nejvýchodnější město Německa na státní hranici s Polskem. V období do 31. července 2008 bylo samostatným městským okresem, po správní reformě je sídlem úřadu Zemského okresu Zhořelec. Ve městě žije přibližně 57 tisíc obyvatel. Görlitz zahrnuje historické jádro Zhořelce; z někdejšího východního předměstí, které odděluje řeka Lužická Nisa, je dnes samostatné polské město Zgorzelec. Město je zakládajícím členem Euroregionu Nisa, v jehož rámci jsou od roku 1998 obě části alespoň formou proklamace opět spojeny v tzv. „Evropské město Görlitz/Zgorzelec“. Historické centrum, v němž se zachovalo asi 4 000 památkových objektů ze všech hlavních fází středoevropských architektonických stylů (pozdně gotické, renesanční a barokní sakrální i profánní stavby), je označováno za nejrozsáhlejší památkovou rezervaci v Německu. Jedinečné panorama učinilo z města populární lokaci k natáčení filmů, což je důvod, proč je také nazýváno „Görliwood“.Ve 4. a 5. století našeho letopočtu opustily východogermánské kmeny území Zhořelce (Görlitz/Zgorzelec), které bylo v 7. a 8. století osídleno západoslovanským kmenem Bjezunčanů, jenž se usadil na zdejší hoře Zemská koruna. První zmínka o slovanské vesnici Goreliz, darované míšeňskému biskupovi římským králem Jindřichem IV., pochází z roku 1071. V roce 1075 Jindřich IV. věnoval Budyšínsko a Lužici „navěky“ (in perpetuum) loajálnímu českému knížeti Vratislavu II. Po roce 1243 byla Horní Lužice spravována panovnickým rodem Askánců vládnoucím v Braniborském markrabství. Po získání městských práv roku 1304 pokračovala po roce 1329 vláda českých králů z dynastie Lucemburků, kteří tolerovali vznik Hornolužického šestiměstí a Zhořelci poskytli důležitá privilegia, zejména mincovní regál. Do tohoto období rostoucí výroby a exportu sukna spadá počátek rozkvětu, jenž potom kulminoval za vlády Matyáše Korvína. Nezávisle na politické situaci poté, co v letech 1546–1547 potrestal Ferdinand I. Habsburský Šestiměstí ztrátou privilegií a pozemků (tzv. Pönfall) za nedostatečnou vojenskou podporu ve šmalkaldské válce, pokračovala ve Zhořelci až do 16. století relativní prosperita. Tuto epochu charakterizují osobnosti jako Bartholomaeus Scultetus a Jakob Böhme. V průběhu třicetileté války postoupil Ferdinand II. Štýrský Horní i Dolní Lužici Saskému kurfiřtství jako splátku dluhu za vojenskou pomoc. Z doby saské vlády pochází většina zhořeleckých barokních památek. Po napoleonských válkách připadlo město na základě ujednání Vídeňského kongresu v roce 1815 pruskému králi. 19. století se zde vyznačovalo posílením vlivu státu a industrializací, která měla zvláště za primátora Gottloba Ludwiga Demianiho za následek druhé období hospodářského vzestupu Zhořelce.Pro Görlitz je typické prolínání kulturních vlivů z Horní Lužice a někdejšího Pruského Slezska, jehož obyvatelstvo bylo vysídleno a jež je od roku 1945 součástí západního Polska. Jako nejvýchodnější a svým způsobem poslední výspa tohoto kulturního okruhu udržuje město některé tradice, takže zde lze navštívit např. Slezské muzeum, Slezský hudební festival nebo ochutnat některý z pokrmů původní slezské kuchyně. Zřetelně zastoupena je tu rovněž současná kultura polská: v kostele svatého Petra a Pavla se konají evangelické bohoslužby v polštině, v Divadle Gerharta Hauptmanna zase polská představení či představení s polskými titulky. Nejvýznamnější kulturní událostí je každoroční udělování Mezinárodní ceny „Most Görlitz-Zgorzelec“ pro osobnosti, které svým životním dílem přispěly k porozumění mezi evropskými národy. V Görlitz se konají turisticky atraktivní události, jako je srpnový staroměstský festival „Altstadtfest“ nebo Letní divadlo na Dolním rynku. Vedle zaregistrované obchodní značky „Görliwood“ jsou pro Görlitz v různých kontextech používány přívlastky „město vyhnanců“, „město důchodců“ či „město věží“.