Chodec je označení pro osobu, která se pohybuje pomocí chůze. Slovo se používá jako termín v silničním provozu. Řidčeji se užívá též jako označení sportovce provozujícího závodní chůzi (též rychlochodec), pěšího turisty, tuláka, pěšího cestovatele a podobně.
V pravidlech silničního provozu je chodec definován v užším významu jako účastník provozu na pozemních komunikacích. V Česku je podle § 2 písm. j) Zákona o silničním provozu (dále ZSP) za chodce považována i „osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení, anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně“ (koloběžka je pro účely ZSP podle § 57 odst. 2 považována za jízdní kolo).
Způsob chůze po pozemní komunikaci stanoví § 53 ZSP.
Chodec musí užívat přednostně chodníku nebo stezky pro chodce. Na stezce pro chodce a cyklisty se chodci a cyklisté nesmějí vzájemně ohrožovat a jsou-li odděleny pruhy pro chodce a cyklisty, mohou do jiného než svého pruhu vstoupit nebo vjet jen při obcházení (objíždění), předcházení (předjíždění), vcházení (vjíždění), odbočování apod. Osoba pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce.
