Cherub (hebr. כְּרוּב Keruv; pl. כְּרוּבִים Keruvim, odtud řecká zkomolenina a následné nesprávné pojmenování cherubín) je druh nebeské bytosti, andělů, o nichž se zmiňuje Starý zákon a Zjevení svatého Jana.
Slovo cherub zřejmě pochází z babylónského slova karabu (akkadské kuribu požehnaný, prosperující), které označuje služebníky bohů, kteří jim slouží jako rádcové a prostředníci. Někteří spojují vznik slova se slovem kirabu, jménem asyrského božstva v podobě okřídleného býka. Je možné, že ze slova vzniklo řecké γρύψ gryps (název bájného ptáka).
V nejstarších starozákonních textech, především v některých žalmech, se objevuje archaické označení Boha jako toho, jenž „sedí na cherubech“ (יּושֶׁב הַכְּרוּבִים jošev ha-chruvim) nebo jenž na nich jede (רוֹכֵב עַל כְּרוּב rochev al keruv). V těchto případech cherubové představují Boží trůn či snad i jeho válečný vůz.
Bible obvykle popisuje cheruby jako okřídlené bytosti s lidskými a zvířecími charakteristikami. V knize Genesis chrání cherubové cestu ke Stromu života na východ od Edenu s plamenným mečem (Gn 3,24).
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.
