Adaptace je evoluční proces, při němž se daný organismus (resp. druh) přizpůsobuje vnějším podmínkám a dalším faktorům, které panují v areálu jeho výskytu. Díky adaptaci umožněné přirozeným výběrem vznikají účelné (nikoliv však účelové) vlastnosti. Tím se biologická evoluce do značné míry liší od jiných forem evoluce (např. evoluce jazyků). Přirozený výběr je totiž „schopen“ vybírat z náhodně vznikajících mutací ty, jež jsou výhodné a užitečné.Adaptací se však často myslí i osvojování si nových evolučních strategií a procházení genetickými mutacemi do nových forem.
Vlastnosti se někdy mohou stát adaptivními až poté, co vznikly – tento jev se označuje jako preadaptace (a jí vzniklé znaky exaptace) a obvykle se jedná o vlastnosti, které měly původně jiný účel a vznikly v jiném selekčním kontextu. Jindy mohou adaptivní znaky vzniknout jako spandrely, tedy vývojová omezení, která až posléze získala svůj evoluční význam.Schopnost organismu přizpůsobit se se nazývá adaptabilita. Adaptabilitu lze podle antropoložky Hany Navrátilové rozdělit na pasivní (evoluční „přizpůsobování se“ okolí na základě evoluční výhodnosti), aktivní (záměrné vyhledávání nových způsobů, např. jak získat zdroje) a kreativní (záměrné přetváření, např.
