V minulosti se tramvaj (dráha, případně i vozidlo) nazývala pouliční nebo elektrická dráha, hovorově též elektrika (srov. električka v současné spisovné slovenštině). V brněnském hantecu se tramvaji říká šalina (zkomolením německého slovního spojení elektrische Linie [elektryše línye] nebo ze slova schallen = znít, ozývat se, rozléhat se v souvislosti s častým užíváním výstražného zvonku) nebo šmirgl, naproti tomu v Ostravě se běžně užívá výraz tramvajka.
větší přepravní kapacita oproti autobusu (i metrobusu), případně trolejbusu
městská tramvaj může být provozována v prostředí běžné uliční sítě i na samostatném tělese podle potřeby a to i současně, může sloužit i jako meziměstský prostředek vnější dopravy u městských konurbací (Liberec - Jablonec, Most - Litvínov, Bratislava - Vídeň)
městská tramvaj si zachovává relativně vysokou průchodnost hustou zástavbou, byť nižší ve srovnání s autobusy
pokud je tramvaj provozována na samostatném nebo odděleném tělese, je méně závislá na vnější dopravní situaci (nezdržují ji auta)
tramvaj je vhodná pro rychlodrážní provoz (rychlá tramvaj) a podzemní provoz (podpovrchová tramvaj)
je možný současný provoz městské, rychlé a podpovrchové tramvaje v rámci jedné sítě
tramvaj je ideálním prostředkem pro uplatnění preferenčních opatření na dopravní síti (například v rámci signálních plánů světelné signalizace)
nižší vnitřní hlučnost přepravy
tramvajová doprava umí lépe konstrukčně vyřešit požadavek na nízkou podlahu po celé délce vozidla díky konstrukci nezávislého pohonu jednotlivých kol, je přátelštější k tělesně postiženým osobám
větší setrvačnost a menší valivý odpor
možnost zvýhodnění před jinými městskými dopravními prostředky
oproti dieselovému pohonu nižší znečištění emisemi spalování v místě provozu
větší energetická účinnost (I v případě, že se celá energie vyrobí spálením fosilních paliv, energetická účinnost systému palivo-elektrárna-dálkové vedení-měnírna-trolejové vedení-elektromotor je větší než energetická účinnost systému palivo-spalovací motor autobusu).
