Svíčka či svíce je jednoduchý zdroj světla, používaný už od starověku. Funguje na principu přeměny chemické energie vázané v tuhém těle svíčky (tedy v jejím palivu) na světelnou energii.
Skládá se z těla svíčky, knotu a případně kalíšku.
Tělo je vyrobeno z hořlavého materiálu a bývá obvykle válcovitého tvaru. Může mít i jiný rotačně souměrný tvar, třeba tvar kužele apod. Používají se ale i tvary jehlanu, hranolu či zcela nepravidelné tvary, ty se vyskytují zejména u tzv.ozdobných svíček (postavy osob, figurky zvířat, srdíčka, zvonečky, vánoční stromky apod.)
Doprostřed těla svíčky je vložen hořlavý knot. Jako hořlavý materiál se užívá včelí vosk, parafín, stearin, svíčkový gel, lůj (popřípadě jiný tuhý tuk - třeba rybí či velrybí). Knot je obvykle vyroben z rostlinného textilního materiálu. Svíčka byla až do objevu petroleje, svítiplynu a elektrických osvětlovacích těles jedním z nejdůležitějších umělých zdrojů světla (vedle loučí, pochodní, olejových lamp).
Pro osvětlování větších prostor bylo potřeba vždy mnoha stovek až tisíců svíček, které byly umísťovány do svícnů.
