Leopold I. Slavný (4. srpna 1293, Vídeň – 28. února 1326, Štrasburk) byl rakouský a štýrský vévoda, třetí ze šesti synů římského krále Albrechta I. a jeho ženy Alžběty.
Mezi králi
Po otcově vraždě roku 1308 se Leopold snažil dostihnout a potrestat spoluviníky vražedného spiknutí a hlavně samotného vraha, svého bratrance Jana. V září 1309 společně se starším bratrem Fridrichem uzavřel na říšském sněmu ve Špýru dohodu s novým římským králem Jindřichem VII. o pronásledování a potrestání vrahů a zabavení jejich majetku. Habsburským bratřím král potvrdil veškerá jimi držená říšská léna a zorganizoval uložení ostatků jejich otce do špýrské katedrály. Leopold na sněmu přislíbil svou účast na Jindřichově římském tažení, které se konalo o rok později.Leopold se v Itálii mnohokrát předvedl jako hrdina. Pomohl Jindřichovi pokořit Milán a v červnu 1311 se u Brescie nechal za úplatu v podobě zvýšeného žoldu, ústupků v otázce alsaských a švýcarských držav a také za jmenování nových rozhodčích o dluhu Habsburkům za ústup z moravských zástavních měst přesvědčit k prodloužení svého válečného závazku do konce roku.Svůj závazek porušil po úmorném letním obléhání Brescie, Jindřichovo vojsko opustil a vrátil se zpět domů.Po nečekaném skonu lucemburského hraběte roku 1313 prosazoval jako nového kandidáta na římský trůn bratra Fridricha. Došlo však ke dvojí volbě a římští králové byli dva - Habsburk Fridrich I. a Wittelsbach Ludvík Bavor, což zapřičinilo mnoho neshod a bitev.
Leopold se zúčastnil kromě římské jízdy Jindřicha VII. také bitvy u Morgartenu (roku 1315), kde byli habsburští vojáci poraženi Švýcarským spříseženstvem.
