Optika - online puzzle

Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí. Světlo je však pouze částí spektra elektromagnetického záření. Také ostatní druhy záření mají velké množství vlastností, které je vhodné popisovat prostřednictvím optiky. Optiku je tedy možné chápat jako „nauku o záření“.

Členění optiky

Podle používaných metod má optika řadu poddisciplín:

geometrická optika

svazková optika

fotometrie

radiometrie

vlnová optika

kvantová optika

koherenční optikaPodle zaměření na část elektromagnetického spektra lze rozlišovat poddisciplíny:

klasická optika

rádiová optika

rentgenová optika

elektromagnetická optikaOptika se objevuje také v souvislosti s jinými obory, např.

optoelektronika

oční optika

optometrie

Geometrická optika

Geometrická optika je nejstarší částí optiky, přičemž vychází z předpokladu, že když jsou rozměry předmětů, skrze něž nebo okolo nichž se světlo šíří, mnohem větší než je jeho vlnová délka, je vlnová povaha světla jen slabě rozeznatelná. Jeho chování může být popsáno pomocí paprsků splňujících geometrické zákony.

Zákony geometrické optiky lze odvodit z Fermatova principu. Fermatův princip říká, že světlo se šíří z jednoho bodu do druhého po takové dráze, že doba potřebná k proběhnutí této dráhy je extrémní. Z toho plynou tři základní zákony geometrické optiky:

V homogenním a izotropním prostředí se světlo šíří přímočaře ve tvaru světelných paprsků.