Antény se dělí na antény přijímací a antény vysílací (v principu ale může každá anténa vysílat i přijímat):
vysílací anténa je určena k přeměně elektrické energie na energii elektromagnetických vln
přijímací anténa naopak slouží k přeměně energie elektromagnetických vln na elektrickou energii
přijímací a vysílací zároveňElektromagnetické vlny vyzařuje každý vodič, kterým prochází střídavý elektrický proud. Anténa je vodič upravený takovým způsobem, aby vyzařoval maximální množství elektrické energie. Ne každé uspořádání vodičů zaručuje maximum vyzařované energie. Například kroucené dvojlinky, používané v telekomunikacích, mají množství vyzařované i přijímané (rušení) energie optimalizované na minimum. Jako nejjednodušší anténu lze využít syntetický zářič, takzvaný dipól. Ten vychází z úseku vedení o délce poloviny vlnové délky vysílaného/přijímaného signálu.
Vlastnosti antén popisujeme následujícími parametry:
zisk antény – udává, kolikrát větší výkon přijímací anténa poskytuje buď vůči půlvlnnému dipólu nebo vůči teoretické dokonale všesměrové anténě, tzv. izotropnímu zářiči; jednotkou je 1 decibel; zkratkou dBi se vyjadřuje zisk antény v porovnání s izotropní anténou, dBd zisk v porovnání s půlvlnným dipólem. Místo dBd se častěji setkáme jenom s označením dB. Platí dBi = 2,16 + dBd (půlvlnný dipól má zisk 2,16 dB vůči izotropnímu zářiči); antény typu Yagi mívají zisk 6-15 dB oproti půlvlnnému dipólu, parabolické antény mívají zisk desítky dB
šířka přenášeného pásma – udává šířku přenášeného frekvenčního pásma
impedance antény Z [Ω] – je vlastní impedance, která by měla být reálná (bez imaginární složky); Impedance antény musí být alespoň přibližně stejná jako impedance přívodního kabelu, aby nedocházelo k odrazům a k nárůstu odraženého výkonu – pokud tomu tak není, používá se tzv.
