Červená karta se používá ve sportu pro signalizaci závažného porušení pravidel a souvisejícího trestu, nejčastěji vyloučení provinivšího se hráče ze hry do konce utkání. Rozhodčí takový trest signalizuje zřetelným ukázáním malé obdélníkové kartičky červené barvy, kterou nosí v kapse. Kartu vymyslel anglický fotbalový rozhodčí Ken Aston po zmatcích ve čtvrtfinále mistrovství světa ve fotbale 1966 mezi Anglií a Argentinou, takže se žluté a červené karty ve fotbale začaly používat počínaje mistrovstvím světa 1970.
Vyloučení hráče
V mnoha kolektivních sportech se červenou kartou signalizuje vyloučení hráče do konce utkání. Vyloučení je osobním trestem, v některých sportech znamená ale i trest pro celé mužstvo, neboť to je nuceno do konce zápasu hrát v oslabení.
Mezi sporty, ve kterých se červenou kartou signalizuje vyloučení hráče do konce utkání, patří fotbal, pozemní hokej, florbal, házená, ragby, australský fotbal, bandy, kriket, vodní pólo nebo mudlovský famfrpál.
Fotbal
Při fotbale vyloučí rozhodčí hráče, pokud se hráč dopustí jednoho z následujících přestupků:
Zabrání soupeřovu družstvu v dosažení branky nebo zmaří jeho zjevnou brankovou příležitost tím, že úmyslně zahraje míč rukou (netýká se brankáře v jeho vlastním pokutovém území).
Zabrání soupeřovu družstvu v dosažení branky nebo zmaří soupeři zjevnou možnost dosáhnout branky tím, že soupeře směřujícího celkově na branku provinivšího se hráče zastaví přestupkem, za který se nařizuje přímý volný kop (případně pokutový kop). Výjimkou je situace, kdy k přestupku došlo v pokutovém území, přičemž se provinivší se hráč pokoušel hrát míč a rozhodčí za přestupek nařídil pokutový kop; v takovém případě je hráč pouze napomenut žlutou kartou. (Tato výjimka byla zavedena kvůli tomu, aby družstvo nebylo za jeden přestupek potrestáno dvojmo: pokutovým kopem a vyloučením hráče.)
Dopustí se surové hry (tzn.
