Kalendářní měsíc - online puzzle

Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.

Průměry

Průměr nepřestupného roku = 30,41666… (30,4167) = 30 dní 10 hodin

Průměr přestupného roku = 30,5 = 30 dní 12 hodin

Průměr v juliánském kalendáři = 30,4375 = 30 dní 10 hodin 30 minut

Průměr v gregoriánském kalendáři = 30,436875 = 30 dní 10 hodin 29 minut 6 sekund

Měsíce v gregoriánském kalendáři

Leden – 31 dní

Únor – 28 nebo 29 dní, podle přestupného roku

Březen – 31 dní

Duben – 30 dní

Květen – 31 dní

Červen – 30 dní

Červenec – 31 dní

Srpen – 31 dní

Září (adjektivum zářijový) – 30 dní

Říjen – 31 dní

Listopad – 30 dní

Prosinec – 31 dní

Etymologie českých názvů měsíců

Označování dne v měsíci

Den v měsíci se v češtině označuje řadovou číslovkou, a to buď samostatně („Dnes je patnáctého“) nebo ve spojení s názvem měsíce („Patnáctého srpna“). Je-li ve větě označení dne v pozici podmětu nebo předmětu, používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dostává do základního tvaru, jako by řadová číslovka označovala pořadí měsíce a ne pořadí dne v měsíci („Patnáctý srpen je den mého narození. Proto se těším na každý patnáctý srpen.“) Datum se v češtině zapisuje ve tvaru podle vzoru „15. srpna 2000“ nebo „15. 8.