Jehličnatý les je druh lesa, ve kterém převládají jehličnany. Různí autoři uvádějí pro jehličnatý les hraniční 75–90% podíl jehličnatých dřevin (z celkové zásoby nebo plochy). Přirozené i umělé jehličnaté lesy mohou být tedy jak smíšené (v ČR jsou typické směsi smrku a jedle nebo borovice a smrku v podúrovni) tak i čistě monokulturní (tvořené jediným druhem).
Přirozené jehličnaté lesy
Přirozeně se jehličnaté dřeviny vyskytují především v ekosystému boreálních jehličnatých lesů jejichž výskyt je určen klimaticky – především délkou vegetačního období 1–4 měsíce. (Jde o období, v němž průměrná teplota vzduchu přesahuje 10 °C.). V podmínkách Česka lze takto klimaticky vymezené polohy nalézt v horách (cca 1000 – 1400 m n. m.) nebo v úzkých kaňonovitých údolích a propastech s vyvinutou inverzí vegetačních stupňů. Jde o různé typy horských smrčin, často s příměsí nebo vtroušením jeřábu, buku případně dalších dřevin. Přirozeně se vyskytují také v horách (například v Karpatech, Alpách), ale i v mnoha dalších klimatických oblastech včetně tropického pásma.
Boreální klima
Tajga – dominantní biom severského (boreálního) podnebného pásu, zaujímající většinu Skandinávie, severoevropského Ruska, Sibiře a Kanady.
