Jáhen - online puzzle

Jáhen či diakon (z řeckého διάκονος diakonos, služebník, nebo také číšník) je v křesťanských církvích označení pro pověřeného člověka, který vykonává službu charitativního a administrativního charakteru, aktivně se podílí na bohoslužbách, předčítá posvátné texty, vyučuje náboženství a podobně. Pro svůj úřad musí být vysvěcen. V katolické, pravoslavné, anglikánské, starokatolické a husitské církvi je jáhenství prvním stupněm svátosti svěcení (jáhen » kněz » biskup), v mnohých jiných tuto funkci zastávají laikové.

Etymologie

Český výraz jáhen překvapivě pochází z původního řeckého diakonos. Zásadní odlišnost obou slov je způsobena tím, že do češtiny výraz nepronikl přímo z řečtiny či latiny, nýbrž prostřednicvím němčiny, která si řecké slovo diakonos či latinské diaconus upravila na jáguno či jáchono. Z téhož původem řeckého slova pochází i české slovo žák, to však nebylo přijato přes němčinu, ale přes italštinu či jiný románský jazyk, kde se počáteční di přeměnilo místo v dž či ž.

Dějiny diakonátu

Jáhnové v Novém zákoně

Štěpán („muž plný víry a Ducha svatého“), Filip, Prochor, Nikanor, Timon, Parmén a Mikuláš (proselyta z Antiochie).

Druhý vatikánský koncil

V katolické církvi bylo v prvních staletích jáhenství stavem trvalým, asi od 5. do 20. století zůstalo jáhenství jako předstupeň kněžského svěcení, tato tradice byla obnovena po Druhém vatikánském koncilu.