Hrabaví - online puzzle

Hrabaví (Galliformes) je řád rozličně velkých ptáků, převážně ne příliš dobrých letců, trávících hodně času na zemi, kde si hledají potravu a většinou i hnízdí.

Evoluce

Nejstarší zástupci hrabavých se objevují možná již na konci druhohorní křídy, před více než 66 miliony let. Prokazatelně přítomné formy galliformních ptáků ve fosilním záznamu jsou pak známé nejpozději od eocénu.

Taxonomie

Na podkladě morfologických a molekulárních analýz došlo ku změnám v uspořádání čeledí řádu hrabavých. Dříve samostatné čeledě tetřevů a krocanů byly změněny na podčeledě.

čeleď bažantovití (Phasianidae)

podčeleď bažanti (Phasianinae)

podčeleď koroptve (Perdicinae)

podčeleď tetřevi (Tetraoninae)

podčeleď krocani (Meleagridinae)

čeleď perličkovití (Numididae)

čeleď křepelovití (Odontophoridae)

čeleď hokovití (Cracidae)

čeleď tabonovití (Megapodiidae)

Rozšíření

Ptáci z řádu hrabavých se vyskytují mimo antarktických a arktických oblastí na všech kontinentech. Nejvyšší počet druhů (asi 40 %) žije ve volné přírodě v Asii, nejmenší (asi 4 %) v Evropě. Nejvíce jsou rozšířeni v subtropických a tropických oblastech, většinou v horských krajích. Jejich oblíbené biotopy jsou rozličné, lze je nalézt poblíž obdělávaných polí a luk, na travnatých i křovinatých stepích i savanách, v hustě zarostlých březích řek i v tundrách. Žijí v lesích v nížinách i na svazích hor do výše 5000 m, mnohdy nad hranici lesa.