Horkovzdušný balón patří mezi letadla lehčí než vzduch a je to první prostředek, díky kterému se člověk dokázal vznést do vzduchu.
Skládá se z obalu, textilní části, která je naplněna horkým vzduchem a vyvíjí potřebný vztlak, dále pak z koše pro posádku, hořáku, ohřívajícího vzduch v obalu, a lahví na palivo (propan či směs propanu a butanu, též LPG).
Historie
Za počátek balónového létání se považuje 5. červen 1783, kdy se z Annonay vznesl první horkovzdušný balon bratří Montgolfierů (Joseph-Michel Montgolfier a Jacques Étienne Mongolfier) s „pasažéry“ (ovcí, kachnou a kohoutem) na palubě. Jejich návratem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny a otevřeli tím létání i pro lidské posádky.
Tou první byli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes, kteří se vznesli 21. listopadu 1783 a odstartovali tak éru vzduchoplavby. Jako první v Čechách roku 1784 vypustil montgolfiéru bez posádky Tadeáš Haenke. O dva roky později vzlétla další, tentokráte na Moravě v zámeckém parku v Židlochovicích, na popud Marie Kristiny z Dietrichštejna, která na tuto slavnost pozvala mnoho hostů z vídeňského dvora. První montgolfiéra s posádkou odstartovala v Čechách v roce 1790.Balóny se úspěšně vyvíjely více než století, než byly víceméně vytlačeny letadly těžšími vzduchu.
