Evangelium podle Jana (zkratka J nebo Jan) je poslední z kanonických evangelií, čtvrtá kniha Nového zákona. Autor se představuje jako Ježíšův učedník, tradice spojuje autorství Janova evangelia, tří Janových listů a Janova Zjevení a pokládá je za díla apoštola Jana; část teologů Janovo autorství popírá. Evangelium bylo napsáno řecky pravděpodobně někdy mezi léty 85 až 100, nejspíše v Efesu.
Charakteristika
Od ostatních tří synoptických evangelií se evangelium Janovo značně liší jak obsahem, tak stylem a jazykem: vynechává většinu synoptické látky, včetně Kázání na hoře, naznačuje, že Ježíšovo veřejné působení trvalo pravděpodobně tři roky a že Ježíš byl ukřižován dva dny před sobotou. Odehrává se většinou v Judsku a v Jeruzalémě. Místo většiny uzdravení atd., o nichž píší synoptici, uvádí významná znamení, která mají vést k víře a zjevují Ježíše jako Krista, například proměnění vody ve víno v Káně nebo vzkříšení Lazara.
Začíná slavnostním úvodem (Prolog), který připomíná začátek celé Bible, a obsahuje řadu rozsáhlých Ježíšových řečí a rozhovorů, kde se vyskytují obraty, charakteristické pro řeckou vzdělanost té doby, například rozvinutá výpovědi o Slovu (logos), pravdě a zejména o jeho vlastním poslání (věty s „Já jsem...“) a vztahu k Otci. Místo podobenství jsou zde spíše alegorie jako Dobrý pastýř (J 10,1-7) nebo Vinný keř (J 15,1-17) a je pravděpodobné (tak i dle tradice a Eusebia), že autor znal synoptická evangelia. To je jeden z důvodů, pro který se jeho vznik klade až do konce 1. století.
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.
