Eukleidovy Základy

Eukleidovy Základy (starořecky Στοιχεῖα, Stoicheia) jsou písemné dílo ze starověkého Řecka, které utváří Eukleidovskou geometrii. Na konci 4. století př. n. l. ho sepsal Eukleidés z Alexandrie s využitím starších zdrojů, které se však nedochovaly. Euklides v díle postupuje striktně logicky, kdy jsou nejprve zavedeny základní pojmy a je definováno pět základních axiomů, ze kterých je následně odvozena veškerá tehdejší geometrie, čím položil základy pro deduktivní výstavbu moderních vědních oborů. Eukleidovy Základy, které byly využívány až do druhé poloviny 19. století, byly po bibli nejvíce rozšířeným dílem světového písemnictví a podávají přehled o tehdejších matematických znalostech Řeků. Základy se skládaly ze 13 kapitol, které nazýváme Knihy. Historicky obsahují navíc kapitoly 14 a 15, které k nim ve 2. století př. n. l. připojil Hypsiklés z Alexandrie.