Dolní Slezsko (slezskoněmecky: Niederschläsing, německy: Niederschlesien, slezsky: Dolny Ślůnsk, polsky: Dolny Śląsk latinsky: Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska. Dolní Slezsko stejně jako Horní Slezsko bylo obýváno Silingy, část větší vandalské skupiny z germánské větve. Dále patřilo pod Velkomoravskou říši, po rozpadu říše ještě chvíli zůstalo s českými zeměmi, poté však připadlo na kratší dobu Polsku a Slezsku vládl slavný rod Piastovců pocházejících ze Slezska. Do Dolního Slezska přijíždělo mnoho osadníků z Německa a pomáhalo stavět a budovat v obtížnějších polohách.
Poté se dostalo Dolní Slezsko do svazku zemí Koruny české a s nimi po Bílé hoře i pod Habsburskou vládu. Přelomový okamžik pro Dolní Slezsko byly slezské války, v důsledku prohry ztratilo Rakousko většinu Slezska, včetně Dolního Slezska (kromě současného okresu Jeseník), ve prospěch Pruska. Dolní Slezsko patřilo Prusku až do roku 1945, kdy bylo podle Postupimské dohody přiděleno Polsku.
Geografie
Nejvyšší horou Dolního Slezska je Sněžka (1603 m n. m.).
