Ústava - online puzzle

Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu. Ústava je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva. Zákony a podzákonné právní předpisy musejí být podle pravidla Lex superior derogat inferiori v souladu s Ústavou a ústavními zákony, které dohromady tvoří ústavní řád (v České republice ústavní pořádek České republiky). Na dodržování ústavního řádu dohlíží a případné rozpory prostých zákonů s ním řeší v právních státech obvykle ústavní soudy (výjimkou jsou státy anglosaského právního okruhu, kde tato pravomoc připadá obecným soudům). Ústavní řád může být též chápán jako subsystém práva tvořený nejdůležitějšími právními předpisy určitého právního řádu.

Obsah ústavy

Moderní ústavy obsahují zpravidla dvě hlavní části. První se týká zejména rozdělení a výkonu státní moci ve státě a druhá stanoví postavení člověka vůči státu (což jsou zejména ústavou daná práva a povinnosti). Ústava by tak měla většinou určovat:

státní režim (demokratický, autoritativní, totalitní)

formu vlády (parlamentní, prezidentská, poloprezidentská, absolutní)

státní zřízení (jednotný stát, konfederace, federace)

dělbu státní moci (jednotná, nebo zákonodárná, výkonná a soudní) a její výkon

státní občanství, státní území, hlavní město, státní symboly

katalog základních (lidských, občanských, hospodářských, sociálních a kulturních) práv

Malá ústava

Malou ústavou se podle Michala Kubáta rozumí zákon omezující se pouze na vytyčení základních principů fungování jednotlivých mocenských institucí a vymezení vztahu mezi nimi.

Příkladem může být švédský Regeringsformen z roku 1634 nebo anglický Instrument of Government z roku 1653.

Druhy ústav

Prof.