Niva (někdy též údolní niva nebo říční niva) je část údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a formována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka přirozeně meandruje, pokud není regulována.
Výklad pojmu podle zákona
Výklad pojmu dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (znění srpen/2007):
Údolní niva je rovinné údolní dno, aktivované při povodňovém stavu vodního toku; tvoří ji štěrkovité, písčité, hlinité nebo jílovité naplaveniny, jejichž úložné poměry často vykazují nepravidelnosti způsobené větvením toku, vznikem ostrovů, meandrů, náplavových kuželů a delt, sutí, svahových sesuvů apod.
Nivou je každé dno říčního údolí, bez ohledu na to, jakým povrchem je pokryta (zástavba, lesy, orná půda).
Výskyt
V ČR i v zahraničí se lze s nivou setkat podél většiny řek. Často se však již jedná o nivu upravenou člověkem. Zachovaná přirozená niva se v Česku nachází již jen zřídka, např.
