Záchod či toaleta je hygienické zařízení, které zachycuje lidskou moč a výkaly a někdy také toaletní papír, obvykle za účelem jejich likvidace. Splachovací toalety využívají vodu, zatímco suché nebo nesplachovací toalety ji nepoužívají. Mohou být navrženy pro polohu vsedě oblíbenou v Evropě a Severní Americe se záchodovým prkénkem a s dalšími ohledy na osoby se zdravotním postižením, nebo pro polohu ve dřepu oblíbenější v Asii (viz turecký záchod). V městských oblastech jsou splachovací záchody obvykle napojeny na kanalizaci, která v odlehlých oblastech vede do septiků. Odpad se nazývá černá voda a kombinovaná odpadní voda včetně dalších zdrojů je splašková voda. Suché záchody jsou napojeny na jímku, vyjímatelný kontejner, kompostovací komoru nebo jiné zařízení pro skladování a zpracování moči, včetně samostatného odvádění moči pomocí záchodu s odváděním moči.
Technologie používané u moderních toalet se liší. Toalety se běžně vyrábějí z keramiky (porcelánu), betonu, plastu nebo dřeva. Mezi novější technologie toalet patří duální splachování, nízké splachování, vyhřívání záchodového prkénka, samočisticí, dámské pisoáry a nesplachující pisoáry bez vody. Japonsko je známé svou technologií toalet. Letadlové toalety jsou speciálně navrženy pro provoz ve vzduchu. Potřeba udržovat anální hygienu po defekaci je všeobecně uznávána a hojně se při ní používá toaletní papír (často držený držákem na toaletní papír), který lze použít i k otření vulvy po vymočení (stejně jako slouží bidety).
V soukromých domech může být v závislosti na regionu a stylu záchod umístěn ve stejné místnosti jako je umyvadlo, vana a sprcha. Další možností je mít jednu místnost pro mytí těla (nazývanou koupelna) a samostatnou místnost pro záchod a umyvadlo na mytí rukou (toaletní místnost). Veřejné toalety se skládají z jednoho nebo více záchodů (a běžně také z jednoduchých pisoárů nebo žlabových pisoárů), které jsou k dispozici široké veřejnosti. Výrobky, jako jsou pisoárové bloky a WC bloky, pomáhají zachovat vůni a čistotu toalet. Někdy se na záchodových prkénkách používají jednorázové kryty. Pro velká a dočasná shromáždění se často přiváží přenosné toalety (často chemické toalety).
Z historického hlediska byla hygiena problémem již od prvních fází lidského osídlení. Mnoho chudých domácností v rozvojových zemích však stále používá velmi jednoduché a často nehygienické toalety – a téměř miliarda lidí nemá k toaletě přístup vůbec; musí se vyprazdňovat a močit na volném prostranství. Tyto problémy mohou vést k šíření nemocí přenášených fekálně-orální cestou nebo k přenosu nemocí přenášených vodou, jako je cholera a průjem. Proto chce šestý cíl udržitelného rozvoje Organizace spojených národů "dosáhnout přístupu k odpovídajícím a spravedlivým sanitárním a hygienickým podmínkám pro všechny a skoncovat s otevřenou defekací".
