Všívání (mezinárodní označení: Tufting) je způsob vnášení vlasového povrchu na podkladovou textilii.
Z historie
Technologie má svůj původ v jižních státech USA, kde se při ruční výrobě svíček odstřihovaly dolní konce knotů a s těmi se zdobily přikrývky. První patent na strojní všívání na principu používaném ještě v 21. století obdržel Američan Cobble v roce 1943. Průmyslová výroba se začala zavádět v padesátých letech minulého století a v současné době se tímto způsobem vyrábí naprostá většina podlahových krytin a značná část přikrývek.
Výroba všívaných textilií
Materiál
Podkladová textilie: tkanina nebo netkaná textilie (spun bond)
na podlahové krytiny – z polypropylenu, polyamidu, vlny, jako filamenty tzv. BCF příze (tvarované pěchováním nebo pneumaticky)
na přikrývky – polyakrylnitril
Funkce všívacího stroje
Pod řadou vodorovně uložených jehel probíhá podkladová textilie, do které po celé pracovní šířce stroje naráz jehly shora vnáší vlasové niti. Pod podkladovým zbožím je každá nit zachycena speciálním háčkem a zatímco se textilie posune o jeden vpich dále, vytvoří se z niti smyčka. Smyčka (až 40 mm dlouhá) může buďto zůstat vcelku nebo se na stroji prořezává a vzniká velurový povrch zboží. Tento postup se může opakovat 500–1000 za minutu, například s 500 vpichy se může vyrobit za minutu 9 m² podlahové krytiny (nejrychlejší tkací stroj může dosáhnout u srovnatelných výrobků asi třetinu tohoto výkonu).
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.