Výtvarné umění je umění především vizuální, ale také haptické. O základním třídění rozhoduje přítomnost praktické funkce, rozlišujeme proto umění volné a užité. Volné lze dělit na zobrazovací umění, neboli mimetické umění a abstraktní umění. Dále se nabízí celá řada faktorů vedoucích k různým tříděním (lidové umění, zakázkové, církevní atd.
Hlavními obory výtvarného umění jsou malířství, sochařství, architektura, fotografie atd. V současném umění se rozdíl mezi výtvarnými druhy stírá. Objevují se nové techniky, dochází k mísení. Vytváří se nové výtvarné techniky. Nejkontroverznější z nich je například performance. Výtvarné umění produkují výtvarní umělci, teoreticky se jím zabývají historici umění. Od pouhého řemesla dělí výtvarné umění především originální vklad autora, snaha oslovit diváka, sdělovat, nechat jej „prožít“ obdobné emoce, které vedly autora k vytvoření díla.
Výtvarné umění existuje odjakživa. Nejstarší rytiny vytvářeli snad již zástupci druhu Homo erectus a neandrtálci. Paleolitičtí zástupci moderního člověka (Homo sapiens) po sobě zanechali rozsáhlé jeskynní malby.
Pro nedestruktivní průzkum uměleckého díla se užívají různé metody, např. rentgenová radiografie.
