Soustruh
Soustruh je třískový obráběcí stroj, na němž obrobek dostává rotačně souměrný tvar. Obrobek je upnut nejčastěji pomocí sklíčidla, obvykle našroubovaného na rotujícím vřeteni, takže obrobek koná při soustružení hlavní řezný pohyb. Vedlejší řezný pohyb je většinou přímočarý pohyb nástroje (obvykle se jedná o soustružnický nůž), a to buď ve směru osy obrobku – podélný posuv (tedy axiálně vůči obrobku), nebo ve směru kolmém na osu obrobku – posuv příčný (tedy radiálně vůči obrobku). Oba tyto pohyby se mohou dít současně (tedy kombinovaný pohyb axiálně-radiální, např. při kopírovacím soustružení). Pracovní nástroj (nůž, dláto) může soustružník vést ručně (používá se velmi často u dřevoobráběcích soustruhů), nebo může být pevně upnut do posuvné části stroje (saně čili suport). Pohyb saní obstarává podélný a příčný šroub, kterým může soustružník otáčet ručně, anebo je jeho pohyb odvozen od otáčení vřetene. Tento strojní posuv může být předem naprogramován a přímo řízen číslicovým počítačem (CNC).
Upnutý obrobek se otáčí (rotační statický pohyb) a pracovní nůž se posouvá (lineární pohyb) a postupně odebírá jednotlivé vrstvy materiálu z povrchu či vnitřku obrobku. Tím vzniká tříska („špona“) jako odpad. Velká část mechanické energie přenášená z elektromotoru stroje na obrobek se během obrábění mění na odpadní teplo, které obrobek i nůž zahřívá; přehřátí obrobku či nože brání odvod tepelné energie vhodnou chladicí kapalinou.
Soustruh je velmi starý druh stroje – jednoduché soustruhy pro obrábění dřeva byly užívány už ve starověku (dřevoobráběcí stroje). Soustruhy pro obrábění kovů patří mezi základní univerzální kovoobráběcí stroje, vedle dalších obráběcích strojů používaných v průmyslu (frézky, hoblovky, obrážečky, brusky atd.).
