Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá.
Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 – 10 000 slov. Pasivní slovní zásoba je obvykle 3–6x vyšší, pasivní slovník středoškolsky vzdělaného uživatele češtiny zahrnuje asi 50 000 slov.
Proměny slovní zásoby
Slovní zásoba patří k nejméně stabilním prvkům jazyka. Vyvíjí se podle aktuálních potřeb mluvčích daného jazyka. K obohacování nebo změnám slovní zásoby dochází několika způsoby:
tvořením slov,
změnami slovního významu,
tvořením víceslovných pojmenování (kolokace),
krácením sousloví (univerbizací),
přejímáním z cizích jazyků,
překládáním z cizích jazyků (kalkováním).
Slovotvorba
Nová slova se tvoří třemi základními způsoby:
odvozováním (derivací) slov:
pomocí předpon – nemění slovní druh, nejčastěji se užívají u sloves (na-třít, pře-letět), méně u jmen (pra-věk, pře-těžký); slouží k tvoření záporu (ne-přítel, ne-jedlý),
pomocí přípon: užívají se k přechylování (student - student-ka), tvoření zdrobnělin (kočka – kočička), jmen hromadných (obyvatel – obyvatel-stvo), činitelských (odvozených od sloves – spisovat - spisova-tel) a konatelských (odvozených od podstatných jmen - jeřáb – jeřáb-ník), obyvatelských (Evropa - Evrop-an), přivlastňovacích přídavných jmen (Petr – Petrův), sloves ze jmen (kral-ovat, zelen-at), sloves z citoslovcí (houk-at) atd.
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.
