Serenáda (italsky serenata, dostaveníčko, večerní hudba; z italského výrazu sera – večer, resp. spíše podle al sereno – pod širým nebem) je hudební skladba příjemného a lehkého charakteru původně provozovaná ve večerních hodinách pod širým nebem.
Historický vývoj formy
Počátky serenády sahají do středověku. Tehdy se jednalo o hudební pozdrav milé, příteli, případně vážené osobě. Typickým obrázkem je milenec zpívající večer pod oknem své dámě za doprovodu kytary nebo jiného drnkacího nástroje. Serenády tohoto typu vznikaly i později, ale většinou jako součást většího díla, vyobrazení tohoto způsobu dvoření – příkladem je árie Deh vieni alla finestra z Mozartovy opery Don Giovanni.
V baroku se italským názvem serenata označovala většinou oslavná kantáta pro dva i více zpěváků a orchestr, provozovaná večer venku při umělém osvětlení. Serenády tohoto druhu psali například Alessandro Stradella, Alessandro Scarlatti, Johann Joseph Fux, Johann Mattheson nebo Antonio Caldara. Často se jednalo o rozsáhlá díla na pomezí mezi kantátou a operou.
V klasicismu se serenáda rozvinula do vícevěté formy určené pro větší orchestr.
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.