Revolver je opakovací, obvykle ruční střelná zbraň, v níž jsou náboje umístěny v otočném válci.
Revolverové zbraně jsou součástí dlouhého vývoje opakovacích zbraní. Na rozdíl od tzv. pepřenek, které používaly otáčivý svazek hlavní, revolver má jen jednu hlaveň a otáčivý válec s komorami. Revolvery jsou neodmyslitelně spojeny se Samuelem Coltem, který jako první patentoval a vyráběl použitelné revolvery. V České republice je slovo „kolt“ často synonymem pro revolver, ačkoliv revolvery vyrábí i mnoho jiných výrobců a naopak firma Colt s produkcí revolverů prakticky skončila a věnuje se jiným typům zbraní. Revolvery zůstávají stále oblíbené, i když byly postupně nahrazovány samonabíjecími pistolemi, obzvlášť tam, kde je důležitá velká palebná kapacita a rychlost přebití. První patent na revolver s válcem s komorami provrtanými skrz a používající plechové nábojnice obdržela firma Smith and Wesson pro salonní model ráže .22, od ní pak práva odkoupila firma Colt a r. 1875 začala s masovou výrobou "šestiraňáků" (Sixshooter) – prakticky shodných modelů SAA (Single Action Arm – jednočinná ruční zbraň) – Army (ráže .45,hlaveň 71⁄2″), Navy (.38, 85⁄8") a civilní Peacemaker (.45, 6") a řady dalších, odvozených, lišících se jen délkou hlavně a v detailech, převážně v armádní ráži .45, méně v "námořní" ráži .38, jež nahradily ráže perkusních revolverů .44, resp. .36. Menší ráže se znovu prosazují až s nástupem bezdýmného prachu ve 20. stol.
Revolver pracuje tak, že má několik komor v otočném válci. Jedna komora je vždy vystavena proti hlavni a úderníku, respektive zápalníku. U jednočinného revolveru (SA) musí být před každým výstřelem ručně natažen kohout, u dvojčinného (DA) stačí promáčknout spoušť. Většina moderních revolverů umožňuje střelbu ve dvojčinném i v jednočinném režimu, což vede k přesnější střelbě, přesto se zejména u civilních zbraní pro sebeobranu prosazuje pouze dvojčinný (DAO – Double Action Only) systém, kdy je bicí ústrojí (kohout) natahováno pouze promáčknutím spouště. Kohout tak může být zcela malý, oblý a krytý, takže se nemůže při rychlém vytažení zachytit za oděv.
Nejčastější kapacita válce je šest ran, malé obranné zbraně jsou často pětiranné, ale vyskytují se i válce, které mají až deset komor. Záleží na určení revolveru a také na ráži.
Ve srovnání se samonabíjecími pistolemi jsou revolvery jednodušší na ovládání (i když jejich konstrukce je paradoxně složitější než u pistole) a jsou považovány za spolehlivější (v případě selhání střeliva). Jestliže selže náboj u samonabíjecí pistole, musí střelec ručně natáhnout závěr, aby vyhodil vadný náboj z komory a nabil nový. U dvojčinného revolveru stačí jen znovu stisknout spoušť.
Pro revolver je typické používání nábojů s okrajem, vystupujícím na konci u zápalky nad průměr náboje a tímto okrajem zabraňujícím propadnutí náboje dovnitř nábojové komory, která má stejný vývrt po celé délce válce. Přesto však existují i revolvery s válci na pistolové, bezokrajové náboje a naopak pistole uzpůsobené na náboje okrajové. Během dlouhého období vývoje revolverů bylo vyvinuto mnoho ráží. Některé z nich dosáhly velkého rozšíření a jsou používány dodnes, jako například .22 LR (pro revolvery původně určené jen .22Short a .22Long, .22LR – Long Rifle byl původně vyvinut pro pušky, stejně jako .22WMR) pro sportovní a zábavnou střelbu, .38 Special a .357 Magnum pro policejní a sebeobranné účely a .44 Magnum, kterou proslavil například Clint Eastwood v sérii „Drsný Harry“. Jedná se o výkonný a přesný náboj, který je populární např. V USA k lovu z dlouhých i krátkých zbraní. Nejvýkonnější sériově vyráběný revolverový náboj je .500 S&W Magnum. Výhodou revolverového střeliva je jeho větší variabilita ( větší rozsah energie střely) přičemž to nemá vliv na samotnou funkci zbraně. Jediná vážnější závada hrozí u střeliva se špatně zakrimpovanou střelou a to je zablokování válce.
