Obratlovci (Craniata, též zastarale Vertebrata) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí. Podle současných poznatků se u tradičně pojímaných obratlovců (Vertebrata) může jednat o nepřirozenou skupinu. Nejbližší nadřazenou přirozenou skupinou by pak podle nových fylogenetických studií byli tzv. lebečnatí (Craniata), pro které se nově používá též český název obratlovci (i když je chápán v širším smyslu). Oproti skupině Vertebrata zahrnují navíc pouze sliznatky, které však podle současných studií patří k mihulím a netvoří tak sesterskou skupinu k Vertebrata. V současnosti je známo asi 64 000 druhů obratlovců.
Rekordní rozměry
Největším známým obratlovcem z hlediska hmotnosti je nepochybně kytovec plejtvák obrovský, který dosahuje hmotnosti až 200 tun a překonává tak i největší známé druhohorní sauropodní dinosaury (nikoliv ale tělesnou délkou). Zatímco plejtváci obrovští dorůstají maximální délky kolem 33,5 metru, někteří sauropodi zřejmě dorůstali i délek kolem 40 metrů. V různých skupinách obratlovců byli zaznamenáni jedinci s extrémními rozměry, například žirafa s výškou 5,8 metru, slon africký o hmotnosti přes 10 tun nebo hadi (krajty a anakondy) o délce až kolem 10 metrů.
Charakteristické znaky
Vnitřní kostra, páteř je tvořena obratli, hlavová část je kryta lebkou
Bilaterálně souměrné tělo
Centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů
Trubicovitá nervová soustava chráněna chrupavčitou nebo kostěnou schránkou
Uzavřená cévní soustava
Základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron
Jak je v horní části článku, sliznatky se dnes nepovažují za sesterskou skupinu ostatních obratlovců, zůstává tedy v platnosti starší dělení obratlovců na dvě nadtřídy:
bezčelistnatce (Agnatha)
čelistnatce (Gnathostomata)Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky.
