Náhrobek, či náhrobník (dříve také sepulcrum) je obvykle náhrobní kámen, architektonické či sochařské dílo, označující hrob. Může to být stojící deska -stéla nebo ležící deska, kryjící hrobovou jámu, či celý kamenný sarkofág v podobě samostatně stojícího kvádru s víkem. Ty mohou být dále umístěny uvnitř kaple, hrobky, hrobového prostoru krypty či uvnitř celé stavby, zvané ve starověkém Egyptě i v Římě pyramida, nebo podle příkladu v Halikarnassu mauzoleum. Souhrnný latinský termín pro soubor náhrobních součástí je sepulcralia (česky sepulkrální památky), pro soubor pohřebních předmětů funeralia (funerální předměty).
Náhrobek musí být součástí hrobu. Tvary jsou různé, materiál je obvykle kámen, keramika nebo kov, v posledních desetiletích také sklo nebo syntetické materiály. Kámen se používal již od pravěku. V pohanských mýtech převažovala obava z návratu zemřelého, náhrobek měl být balvanem, který tělo zatíží a znemožní mu posmrtný pohyb.
Náhrobek, který není spojen s hrobem, se nazývá epitaf, kenotaf nebo památník. Epitaf byl v křesťanské Evropě častý od 14.
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.
