Kronika
Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších narativních historiografických pramenů. Oproti letopisům je kronika ve své formě složitější, často bývá označována za „košatější letopis“. Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události. Nejedná se však o systematickou vědeckou práci, tak, jak ji chápeme v moderní historiografii.
Popis těchto událostí je sice méně stručný než u letopisů, přesto bývá obvykle více strohý, především v porovnání s prameny hagiografickými. Široce se popisují příčiny a souvislosti, hodnotí se události a jejich aktéři. Jako historiografický pramen zprostředkovává poučení o historické paměti.
Podle obsahu a formy se rozlišují:
světové kroniky: popisující příběh od stvoření světa po současnost
říšské kroniky: plynulý přechod ze světové kroniky
národní kroniky: o počátcích národů
biskupské, klášterní, řádové kroniky: o založení a dějinách biskupství, kláštera, řádu
gesta (též činy): kroniky království, dějiny činů jejich představitelů
dynastické, zemské kroniky, genealogie
městské kroniky: zvláště u italských středověkých měst
kroniky válečné a křížových výprav
cestovní zprávy
sbírky exemper a knížecí zrcadla: poučení o dobré správě pro následovníky aristokrataKroniky patří mezi první díla české literatury.
Mezi významné kroniky (popř. letopisy) českého středověku patří:
Kosmova kronika
Kanovník vyšehradský
Mnich sázavský
Vincenciův letopis
Jarlochův letopis
Zbraslavská kronika
Dalimilova kronika
Kronika Františka Pražského
Kronika kostela pražského
Kronika Jana Marignoly
Kronika Vavřince z Březové
Cronica domus Sarensis (Kronika žďárského kláštera)
