Kontinentální (pevninský) šelf neboli pevninský práh (pevninská mělčina) je označení pro okrajovou část kontinentu, která volně pokračuje pod mořskou hladinu. Moře pokrývající tuto okrajovou část kontinentu se nazývají šelfová moře.
Definice šelfu ve světě není jednotná, okraje šelfu se nejčastěji uvažují jako místa, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon podstatně větší (kolem 5°). V minulosti se jako okraj uvažovala hloubnice 200 m, dnes se hloubka nebere v potaz, důležité jsou geologické a geomorfologické vlastnosti.
Vlastnosti šelfu
Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po 1300 km. Stejně tak rozdílná je i hloubka šelfových oblastí, která se pohybuje od 55 m (Patagonský šelf) po 500 m na pobřeží Kanady či Antarktidy. Průměrná hloubka šelfů je kolem 130 m.
Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky (kontinentální svahy např. u pacifického pobřeží Ameriky), korálovými útesy (v tropických a subtropických částech světového oceánu), solnými diapiry (Mexický záliv), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy (deltovými sedimenty).
Podle mořského práva má nad zdroji v kontinentálním šelfu (maximálně ale do 350 námořních mil od pobřeží podle čl.
