Synoptická evangelia a Janovo evangelium pojednávají o zázracích konaných Ježíšem, mimořádných činech, které jeho současníci neuměli vysvětlit. Šlo o uzdravování psychicky (exorcismus na posedlém) a fyzicky nemocných, přivedení mrtvých k životu, zázraky přinášející trest (prokletí fíkovníku) i zázraky v podobě daru (rozmnožení chleba a vína), zachraňující zákroky (utišení přírodních sil) a zázračná zjevení (Ježíšovo proměnění).
Pozadí
Ježíš byl Žid a i jeho hnutí bylo jeho přívrženci i protivníky zpočátku hodnoceno jako židovská sekta. K oddělení došlo až událostmi roku 70.Židovství na přelomu letopočtu charakterizovaly ještě dva motivy, jež hrály nosnou roli v hnutí kolem Ježíše. Prvním motivem bylo očekávání Mesiáše. Výraz „Mesiáš“ (řecky „Christos“) se stal jeho stálým přídomkem, od něhož se odvozuje i název „křesťanství“ (Poprvé se nazvali "kristovci" ve Skutcích apoštolů). V tísnivé době politického útlaku očekávali Židé, s odvoláním na prorocké texty ve svatých Písmech, že přijde mocný panovník, pokojný a spravedlivý král, jenž lidu přinese blaho. Nebylo jasné, zda půjde o postavu pozemskou či nebeskou.
Zázraky
Zázrakem se rozumí mimořádná událost připisovaná Božímu jednání. Zásah, jímž Bůh odpovídá na prosby věřících.
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.
