Hřích (ze stsl. grěch, chyba, hřích) je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev. V biblických náboženstvích, v křesťanství, v judaismu a islámu, vyjadřuje hřích přesvědčení, že špatné jednání, hanebnost, zločin nezakládá jen vinu mezi lidmi, nýbrž znamená (také) porušení smlouvy (zákona) a řádu stvořeného světa a tím i vzpouru proti Bohu například sebevražda. Tomáš Halík definuje hřích jako „odcizení vůči Bohu i lidem i sobě samému, svému nejvlastnějšímu určení“. Dle Tomáškova katechismu je hřích: "vědomé a dobrovolné přestoupení zákona Božího".
Význam
Hřích obvykle označuje jednotlivé, vědomé a úmyslné rozhodnutí či jednání (nebo také nečinnost, myšlenku, projev apod.) proti Bohu a proti lidem. Pokud je navíc věcně závažné, je to podle křesťanské morálky těžký hřích, který člověka vylučuje z Božího společenství, kdežto ve věcech méně závažných nebo u jednání, které nebylo plně vědomé a svobodné, jde o hřích lehký nebo také všední. Podobné rozlišení lze nalézt i v judaismu, který používá rozdílné výrazy chet (חֵטְא), avon (עָוֹן) či peša (פֶּשַׁע), a v islámu. Zejména v protestantismu se slovem hříchněkdy označuje i celková situace člověka, který je hříchem od Boha oddělen („hříšnost“) a potřebuje tedy jeho zvláštní pomoc, milost. V podobném smyslu se v křesťanských církvích mluví také o „dědičném“ nebo „prvotním hříchu“.
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.