Ekoarchitektura, environmentální architektura, zdravá architektura či zelená architektura (anglicky green architecture) je architektura ohleduplná k životnímu prostředí (anglicky environment). Klade důraz na nezatěžování svého okolí a zaměřuje se především na minimalizaci tzv. energetických vstupů. Využívá energie větru, země, vody a slunce. Upřednostňuje obnovitelné materiály – zejména dřevo a tradiční materiály jako kámen, keramiku, sklo, pálenou hlínu (terakotu), nepálenou hlínu, slámu (jako izolace). Ekoarchitektura je již optimalizována v projektu a především využívá správnou orientaci vůči světovým stranám, správné dispoziční uspořádání a hmotové řešení (solární architektura – pasívní a aktivní).
Aktuálnost ekoarchitektury je dána především kulturními, sociálními a psychickými důsledky civilizačního tlaku. Při řešení těchto závažných témat se také inspiruje historií a uvažováním lidí z doby před 20. lety 20. stol. Doba zlomu (škola Bauhaus). Manifestem ekoarchitektury je kniha Duch a místo (vyšla 2002, česky 2004) od Christophera Daye.
Copyright 2024 puzzlefactory.com Všechna práva vyhrazena.
