Význam termínu dezertní víno se postupně mění a jeho výklad není striktně vymezen.
V osmdesátých letech se sladká vína dělila do následujících čtyř skupin:
přírodní sladká
dezertní (přislazovaná cukrem)
dezertní kořeněná (vermuty)
dezertní likérováSoučasný vinařský zákon hovoří o vínech likérových a aromatizovaných, ale dezertní vína nespecifikuje. Jelikož je i v zahraničí užívání tohoto pojmu jistým způsobem roztříštěno, chápe se dnes jako dezertní každé víno s vyšším obsahem cukru (i přírodního) a obvykle vyšším obsahem alkoholu (což ale není podmínkou).
V Anglii se takto označují všechna sladká vína, která jsou servírovaná zároveň s pokrmem s výjimkou bílých vín fortifikovaných, která se servírují před jídlem (jako aperitiv). Ve Spojených státech jsou jako dezertní označována vína s obsahem alkoholu nad 14%, zatímco v Německu se obsah alkoholu nezohledňuje.[zdroj?]
Za dezertní vína můžeme považovat například:
výběry z cibéb - přívlastková vína vyrobena z přezrálých či botrytických cibéb
slámová vína - přívlastková vína vyrobena z vysušovaných bobulí
ledová vína - přívlastková vína vyráběná z přirozeně zmrzlých bobulí
botrytické sběry - vína s obsahem bobulí napadených botrytidou
fortifikovaná vína - vína s přidaným alkoholem
likérová vína
aromatizované vínoze zahraniční produkce jsou to například:
Commandaria - řecké víno pocházející z Kypru vyráběné z přezrálých dosušovaných bobulí
Prošek - chorvatské víno vyráběné v dalmatské oblasti z bobulí seschlých na slunci
Tokajská vína (sladká) - maďarská a slovenská botrytická vína
Sauternes - francouzské botrytické víno
Kagor - moldavská vína vyráběná z přezrálých hroznů Cabernet Sauvignon
Porto (portské) - portugalské fortifikované víno z okolí města PortoDezertní vína bývají obvykle těžká, často sladká a používají se jako aperitivy, nebo jsou servírována ke sladkým dezertům. Využití záleží na konkrétním druhu vína; rozptyl je velmi široký, takže obecný charakter není snadné specifikovat.
