Úsměv je typická grimasa, provázející radostné vnitřní rozpoložení člověka. Úsměvem reagujeme na vtip, radostnou novinu, ale i na pomoc nebo pozdrav. Specifický úsměv může vyjadřovat také např. ironii nebo výsměch.
Při úsměvu člověk pozvedne ústní koutky směrem vzhůru a poodhalí zuby. Při smíchu se na rozdíl od úsměvu zapojí také bránice, jde o hlasitý projev.
Někteří psychologové se pokoušejí rozlišovat úsměv na upřímný a hraný (křečovitý) na základě aktivace určitých mimických svalů, nicméně problematika je dosti složitá, protože škála úsměvů u každého člověka je nesmírně pestrá.
Duchenneův úsměv
V polovině 19. století objevil francouzský neurolog Guillaume Duchenne během výzkumu fyziologie výrazů obličeje dva rozdílné typy úsměvů. Při takzvaném Duchenneově úsměvu dochází ke stahu jak hlavního zygomatického (lícního) svalu (musculus zygomaticus major), tj.
