Kostel z Vzkříšení Páně ve Wałbrzychu je kostel ve stylu baziliky postavený v novogotickém stylu s věží na čtvercovém základě s věžovým pohárem připevněným k levé straně. Postavili ji v letech 1867-1870 protestanti podle projektu Karla Lüdeckeho. Po skončení druhé světové války se zde konaly protestantské i katolické bohoslužby. Od 1. března 1972 patří chrám stoupencům římskokatolické církve, protože jej koupila Biskupská kurie ve Vratislavi, kde v té době kostel stál. Chrám má hlavní loď zastřešenou sedlovou střechou a dvěma bočními loděmi krytými mono šikmými střechami. V přední výšce nad portálem je růže (růžice), která byla v roce 2008 renovována. V současné době je to jediná původně zachovaná vitráž, která nebyla při renovaci v 70. letech 20. století vyměněna. Námořní lodě jsou od sebe odděleny celkem dvanácti čtvercovými sloupy, které symbolizují Dvanáct apoštolů. Vpravo je obraz Milosrdného Ježíše a na boční stěně svatý Maxmilián. Na druhé straně je v levé uličce od roku 2012 speciální oltář obsahující ostatky krve svatého Jana Pavla II.